Geschichte und Denkmäler
Bílá věž
Renesanční zvonice, dokončená v roce 1589, sloužila městu jako strážní a požární věž. Jméno dostala díky použitému stavebnímu materiálu - bílému kameni. Věž tvoří 6 pater, výrazně oddělené římsami. Na věž vede 234 schodů a nabízí návštěvníkům krásný výhled na město i daleké okolí.
Součástí věže je zvon Augustin - po pražském Zikmundovi druhý největší v Čechách. Byl odlit již roku 1509 hradeckým zvonařem Ondřejem Žáčkem a dříve než na věži, byl zavěšen na dřevěné stolici u kostela sv. Klimenta při základech věže. Váží 10 tun, v průměru má víc než dva metry. Při významných událostech a jarmarcích muselo zvonit vždy 8 mužů.Původní orloj od hodináře Vavřince z roku 1591 nahradil stroj od Josefa Božka roku 1829. Moderní elektrický stroj zachoval neobvyklé měření času, kde velké ručičky ukazují hodiny, malé minuty. Výška věže je 71,5 m.
Otevírací doba: duben-září 9 - 12 a 13 - 17 hod., příležitostně i noční prohlídky
Kontakt: tel: +420 495 513 966, www.adalbertinum.cz
Katedrála sv. Ducha
Kostel sv. Ducha, gotická cihlová stavba, patří k nejvýznamnějším památkám města. Byl založen královnou Eliškou Rejčkou roku 1307. V roce 1424 tu byl dočasně pohřben Jan Žižka z Trocnova. Při založení biskupství roku 1664 byl kostel povýšen na katedrálu. Novogotickou podobu dostala v letech 1864-1874, úprava věží pochází z roku 1901.
Je 56 metrů dlouhá a 33 metry vysoká. Na středním svorníku kruchty je nejstarší vyobrazení městského znaku z roku 1463. V novogotickém oltáři je zasazen pozdně gotický triptych z roku 1494. Cennou památkou je cínová křtitelnice z roku 1406. Reliéfy čtyř evangelistů na pískovcové kazatelně jsou ranným dílem J. V. Myslbeka.
Otevírací doba: v době konání bohoslužeb a na vyžádání
Kontakt: tel: +420 495 511 353, www.diecezehk.cz
Mariánský morový sloup
Dominanta Velkého náměstí, téměř dvacet metrů vysoký barokní mariánský sloup, byl postaven na paměť ušetření města a jeho obyvatel od morové epidemie v roce 1716. Jeho autorem byl pravděpodobně sochař a architekt G. B. Bulla, vznik díla se datuje do roku 1717.
Vrchol pískovcového sloupu zdobí socha Panny Marie. Na podstavci plastiky sv. Anny, sv. Ivana, sv. Karla Boromejského, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Vavřince. Ve dvou výklencích jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Rozálie, poprvé je zde vyobrazen nový královéhradecký znak - lev nesoucí písmeno G (Gradec). Na podstavci jsou také reliéfy sv. Františka Xaverského a sv. Rosálie.
Galerie moderního umění
V secesní budově architekta Osvalda Polívky z roku 1912 sídlí Galerie moderního umění. Rozsahem a kvalitou svých uměleckých sbírek patří k nejuznávanějším v České republice. Součástí výzdoby budovy jsou sochy Ladislava Šalouna. Galerie pořádá pravidelné sezónní výstavy a doprovodné akce.
Expozice je zaměřena na moderní umění XX. století, díla Bohumila Kubišty a Jana Zrzavého, Josefa Váchala a Jana Preislera, Štyrského, Toyen, Muziky, Šímy, Václava Špály i Josefa Čapka. Druhou polovinu XX. toletí reprezentují díla Mikuláše Medka a Jiřího Koláře, sochy Olbrama Zoubka.
Otevírací doba: denně kromě pondělí 9 - 12 a 13 - 18 hod.
Kontakt: tel: +420 495 514 893, www.diecezehk.cz
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn jezuity v letech 1654 - 1666 podle plánů italského stavitele Carlo Luraga. V roce 1762 byl značně poškozen požárem. Z původní výzdoby se zachovaly pouze fresky v kapli sv. Ignáce a obraz Glorifikace sv. Ignáce z Loyoly od Petra Brandla (kolem r. 1730).
Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Kristiána Noldingera a ostatní výzdoba vznikla až po roce 1765. pV kostele jsou vzácné, nejstarší varhany v Hradci Králové - dvoumanuálový barokní nástroj z r. 1765, postavený kralickým varhanářem Josefem Streusselem (1732 - 776). Věže kostela byly postaveny teprve roku 1857, interiér mnohokrát přestavován, nejvýrazněji na začátku 20. století a v letech 1941 - 1945.
Otevírací doba: v době konání bohoslužeb a na vyžádání
Kontakt: tel: +420 495 511 353, www.diecezehk.cz
Muzeum východních Čech
Monumentální budova muzea na městském nábřeží byla realizována podle plánů architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912. Stala se symbolem nastupující české moderny. Na její výzdobě se podíleli významní čeští umělci - sochař Vojtěch Sucharda, malíři František Kysela a Jan Preisler.
Pro nesporné architektonické a výtvarné kvality byla prohlášena národní kulturní památkou - jedinou v Hradci Králové. Zajímavou turistickou atrakcí jsou dva modely města. Takzvaný Žaloudkův představuje Hradec Králové v dobách vojenské pevnosti. Model města z roku 2000 pochází z modelové laboratoře pražské fakulty architektury. Rozsáhlé sbírky obsahují např. zdobený pás z XV. století, který legenda připisuje královně Elišce Pomořanské, v archeologických sbírkách jsou pozůstatky mamuta. Technickou památku zastupuje historický automobil Start, poslední z těch, které se v Hradci Králové vyráběly. Samo muzeum je vynikajícím architektonickým exponátem. Skutečným klenotem jsou sbírky představující tvorbu Jana Kotěry a Hradec Králové - „Salón republiky“.
Otevírací doba: denně mimo pondělí 9 - 12 a 13 - 17 hod.
Kontakt: tel: +420 495 512 391, www.muzeumhk.cz
Městské lázně - Aquacentrum
Městské lázně na Eliščině nábřeží jsou vrcholným dílem arch. Oldřicha Lisky. Funkcionalistická budova byla postavena v roce 1933. Se svým třicetimetrovým bazénem a umělým vlnobitím se lázně staly nejmodernější krytou plovárnou v republice.
Budova je součástí urbanistického souboru na labském nábřeží, který tvoří objekt dnešní Komerční banky (arch. J. Rejchl, 1933) či sokolovna arch. M. Babušky, v jejímž pravém křídle je dnes sídlo Filharmonie Hradec Králové. V letech 1997 - 1999 byla provedena celková rekonstrukce Městských lázní, které byly rozšířeny o aquapark s mnoha atraktivitami.
Otevírací doba: pondělí-pátek 10 - 21 hod., sobota-neděle 10 - 20 hod.
Kontakt: tel: +420 495 404 444, www.snhk.cz
Labská elektrárna
Labská elektrárna je jednou z nejkrásnějších secesních staveb ve městě. Postavena byla v letech 1910 - 1912 podle návrhu architekta F. Sandera na místě starého jezu, jemuž se říkalo Hučák. Úplně dokončena byla až po 1. světové válce. Je ojedinělým a dodnes funkčním technickým dílem.
Dvoukřídlé budově dominuje věž s hodinami a plastickým znakem města v omítce. Most u elektrárny je 5 m široký a 56 m dlouhý. Na pilířích jsou umístěny sloupy veřejného osvětlení a kiosky se zařízením pro ovládání jezu. V roce 1996 byla dokončena celková rekonstrukce elektrárny i mostu. Stavby jsou opatřeny slavnostním osvětlením, a proto se jim můžeme obdivovat i v noci.
zdroj: www.kralovehradecko-info.cz
